Vyjeli jsme ve čtvrtek kolem druhé hodiny. Marcela zaparkovala auto do naší garáže a já ještě dolila vodu do ostřikovačů. Mates je v sedačce můžeme vyrazit!!!!
Cesta po dálnici docela pěkně ubíhala a po padesáti km Marcela zprovoznila navigaci tak, aby šipka ukazující směr nešla proti nám, ale s námi. Pak jsme trefili téměř napoprvé.
Jak to tak bývá, silnice se postupně zužovala a nám nakonec nezbylo nic jiného, než se zeptat na cestu, byt to do cíle bylo sotva půl km. Naše vychytralá navigace nás přivedla z druhé strany a ještě nám říkala, že silnice po které jedeme vůbec neexistuje.
Ale jelikož posádku tvořily převážně ženy, mohly jsme se tedy zeptat na cestu.Penzion jsme úspěšně našli a po vstupu do recepce, kde byla tma a úplně prázdno, jsme si přečetli cedulku (podotýkám zevnitř), která byla z venku na dveřích a stálo tam, nikdo tu není, zavolejte mi.
No tak jsme zavolali, ale oni nás vůbec nečekali!! V pondělí před odjezdem jsem potvrzovala rezervaci…
Načež přiběhl pán – zrovna kydal koníčky – to se nedalo nosem přehlédnout a ubytoval nás, hned jakmile si nějaká slečna – ještě měla jezdeckou čepičku, zrovna seskočila z koně – poznamenala iniciály z OP.
Ale ta nádhera, nestačili jsme se divit. Mates byl u vytržení. Na každém rohu i nerohu kůň! Plyšovej, hadrovej, houpací, namalovanej, slámovej, umělohmotnej.. St.Leonhard znamená ochránce všech zvířat. St. Leonhard byl název penzionu.Takovejch kobyl pohromadě je i na dost silný nátury celkem dost. Některý vydávaly i zvuky…
Ale nutno říct, že pokoj je úžasnej, velkej, světlej a čistej. Koupelnička milá. První večeře nás trochu rozladila, ale nevzdáváme se.
V pátek snídanička a pak výlet do Nýrska. Pochodivší po vsi, nákup pohledů v infocentru pak pěkný zlatnictví a taky důležitá drogerie. Mates si odnesl mašinku, ale bohužel až venku jsem zjistila, že hraje.
Oběd jsme vyřešili v pizzerii u Hrdličků a jedem na spánek J Večer veča na hotelu a dobrou noc. Ještě trocha internetu, kvůli plánům na zítřejší výlet. Jsme kousíček od hranic s DE a maj tam pidi zoo. Akorát nemáme éčka, ale to se vyřeší na místě.
Dobré ráno soboto, Marcela přivítala víkend plaváním v bazénu, kde si plavala úplně sama. Snídaně ok a frčíme. Cíl úspěšně zadán do navigace. Věříme jí. Nemáme ale celou dobu zapnutej zvuk, takže se to musí sledovat :-úJe celkem ošklivo, hustá mlha a teplota kolem nuly. Cesta je tak nějak, ale kousek za hranicema už se mlha rozpouští a svítí sluníčko.Povídáme, vyprávíme a najednou, ta navigace! Zas ta silnice neexistuje???
Dorazili jsme kam jsme potřebovali a při výstupu z auta maminka zjistila, že chlapeček nemá botičky. Nevadí. Nás nic nerozhází. Pocourali jsme po městečku s Matýskem na ramenou, vybrali eura z bankomatu a popojeli do vedlejšího městečka, a tam v malinkatém krámku ve výprodeji chlapečka obuli.Už se můžeme vydat za zvířátkama!
Mates si na konec výlet v nových botičkách moc užil. J Nejvíce ho zaujaly kozy. Jedna prťavá běhala i venku, ale z tý měl respekt.
Tak hurá domu bříško už je dutý. Zachránila nás Marcelina mrkvová buchta a na pokoji pak chleba se sýrem. Do večeře daleko. V penzionu se totiž obědy nevaří.. je nás tady i celkem málo hostů.Němci co tak v noci chrápali, už odjeli…
Dneska je neděle.výlet k nýrské nádrži. Malá procházka kousek do lesa.A dokonce tam jel PIJA PIJA !!! a měl valník plnej dřeva! Nááádhera.Nýrská nádrž je zdejší zásobárna vody, takže je to všechno hlídaný a nikam se moc nesmí, jenom po cestičkách. Mates moc pěkně šlapal.
Pondělí, vylosovaly jsme výlet na Špičák. Hlásili pěkný a slunný počasí tak vyrazíme za sněhem J. Docela brzy jsme vstali, Matýskova první noc strávená celá ve své cestovní postýlce, a hned po snídani vyrazili směrem na Železnou rudu. Cestou se mi povedlo bezvadně odbočit, i když správným směrem, ale cesta byla kratší a za to méně pohodlná. Chvilkama prudké stoupání zatáčkama jistě pravého horala nezaskočí, ale led na vozovce a navrch sníh, sice občas posypaný kamínkama, nebyl nejbezpečnější varianta…Konečně přišla zpátky hlavní silnice a les jsme opustili…Pak už to bylo jenom báječný J, sluníčko se pořádně snažilo, takže bylo teplo i jinak úplně zmrzlý Marcele. Kratičká procházka městem a oběd v pizzerii u Michala. Jídlo dobrý, personál průda! A cestou k autu Marcele podjely nohy a bylo to J. Na pokoji hrdinka leduje a tak tedy čekám, co se z toho vyvrbí… Zdá se, že nártní kůstka?? Uvidíme…
Úterý proběhlo poklidně. Snídaně, a pak vyvětrat. Ale bez tety, teta odpočívá a kurýruje tlapičku. Je hrdinka a říká, že je to lepší. Ale podle výrazu ve tváři a způsobu přemisťování to nebude žádná sláva.Vyšli jsme s Matyáškem tedy pouze ve dvou. Venku pořádně fouká, takže chlapeček měl občas problém vítr přeprat. Šel chvilkama i tam, kam nechtěl a nutno říct, že se tomu i dost divil. Oběšli jsme stáje, ale nehladit! Žádný malá malá! Je to mladej hřeběček z pastviny a pěkně hryže! Upozornila nás slečna, která kydala kobyly.Mates to okamžitě pochopil stáhnul ruce a cvakal na mě jenom zubama. Je to šikula chápavej!Hned naproti v hale se projíždí paní na kobylce, takže koukáme a za rohem parkuje pijapija tak obdivujem! Minuty utíkají..
Před penzionem je klouzačka a houpačky takže Máťa má samozřejmě potřebu to vyzkoušet. Houpačka dobrý, i klouzačka fajn, ale hned vedle hovno jak cep! Jistě. Mates ho koupil. Co teď? Jdem to umejt do kaluže. A raději ještě do druhé. Botičku jsme úspěšně umyli, ale to bahýnko na cestě Matýska tak zaujalo, že si šáhnul. V rukavičce, samozřejmě. No nevadí, jsme před penzionem jdeme za tetou. Nekonečně dlouhá hodina už uplynula tak směr domů je povolen. Jenomže! Cestou obr kaluž a ještě k tomu zákeřná! Byl tam totiž led! Ale pod tou vodou navrchu vůbec nebyl vidět. Takže jak byl miláček rozběhnutej, tak mu to podjelo a už seděl na zadečku. Opravdu se nestačil divit. Já jako správný rodič jsem se samozřejmě rozesmála, protože to nešlo ustát. Ten jeho udivenej a nechápavej výraz. Chudinka malej JByl opravdu celej mokrej. Takže hurá rovnou do pokoje a rychle sundat tu kombinézu!
Následoval poklidnej a celkem dobrej obýdek a odpočinek na pokoji. Odpo jsme daly s Marcelou úžasnou aroma masáž a den je fuč!
Ve středu ráno na nás čekalo překvapení!! Hurá!! Sníh! Ale taková fujavice, že to nebyl žádnej přátelák. Okoukli jsme stáje a dostalo se nám nevídané podívané! Přijel kovář!Obouvali tam jednoho koníka tak jsme se dívali, pojízdná kovárna! To je něco!Opravdu pěkná podívaná a ještě k tomu pěkněj smrad. Ale stálo to za to!Mates nebyl v náladě a tak koulování a sněhohrátky ho nebraly L i na obědě byl protiva. Ale honem spát!!
Odpo jsem vzala chlapečka na boby a pohladili jsme plastového koníka na příjezdové cestě. Trochu jsme pojezdili na bobech a obešli koníčky v boxech a docela to uteklo. Vyvětraný dítě líp spí!Nojo, tak dovolená končí. Zaplatit, zabalit a ráno domů..
Cesta domů byla v klidu a za plného slunce..teda až od Plzně J
Děkujeme tetě, že je tak tolerantní a shovívavá.
Bylo to super!!Vivat dovolená! Vivat Šumava!
5-12.2.2009
